štvrtok, 19. februára 2009

ona

(maľba na hodvábe)

A nyní má i ona
Zálibu pro stíny.
A strach, který měla, zmizel.


Všechny jsme naplněny touhou být nespoutané. Pro tuto touhu existuje několik tradicí ověřených protilátek. Učili nás se za ni stydět. Nechávaly jsme si rúst dlouhé vlasy a používaly je k zakrívaní svých citú. Stín "divošky" nás však během našich dnú a nocí stále provází. Ať jsme kde jsme, ten stín, který nás pronásleduje, je rozhodně čtyrnohý.

Clarissa Pinkola Estés
Ženy, které běhaly s vlky.


streda, 18. februára 2009

puding

(maľba na hodvábe)

Skôr než sa návštevník odvážil nastúpiť do učenia, chcel od Majstra určité záruky.
“Môžete ma naučiť, čo je cieľom ľudského života?”
“Nie.”
“Alebo aspoň, aký je jeho zmysel?”
“Nie.”
“Môžete mi povedať niečo o smrti a posmrtnom živote?”
“Nie.”
Návštevník sa s opovrhnutím pobral preč. Žiaci sa vyľakali, že ich Majster sa ukázal v zlom svetle.
Majster ich upokojil: “Načo vám bude poznanie podstaty a zmyslu života, ak ste ho nikdy neokúsili? Som radšej, keď puding jete, než aby ste nad ním Mudrovali.”

(text prevzatý zo stránky :http://www.ozfatra.sk)




kedy?

“Kedy budem osvietený?” “Keď budeš vidieť,“ povedal Majster. “Vidieť, a čo?” “Stromy a kvety, mesiac a hviezdy.” “Veď to vidím každý deň.” “Nie. To, čo vidíš, sú papierové kvety, papierové mesiace a papierové hviezdy. Lebo nežiješ v realite, ale vo svojich slovách a myšlienkach.” A na dôvažok dodal: “Žiješ papierový život, teda aj umrieš papierovou smrťou.”



text prevzatý zo stránky :http://www.ozfatra.sk
foto prevzaté z internetu