sobota, 21. novembra 2009

"Básník mluví spíš o nutnosti psát poezii než o tom, že to dělá rád. Je to donucení ducha, vypětí mysli k dosažení výšin obklopených propastmi, a to nemůže být nikdy zcela šťastné, poněvadž - v tom nejdůležitějším smyslu - jediná odměna, která za to stojí, je mu absolutně odepřena: ať si básník věří sebevíc, nikdy si není tak docela jistý, zda veškerá jeho energie není napřena špatným směrem, nebo zda to, co píše, je velká poezie. V okamžiku, kdy umění dosahuje svého nejvyššího cíle, dostává se za hranice svých prostředků, jimiž jsou slova nebo malba nebo hudba, a umělec si uvědomuje, že tyto nástroje jsou neadekvátní duchu toho, co se pokouší říci."

Stephen Spender: Jak se dělá báseň. In: Zábrana, Jan (zost.): Jak se dělá báseň. Praha : Československý spisovatel, 1970, str. 47.

prevzaté zo stránky: http://odler.blog.sme.sk/

streda, 18. novembra 2009

pozvánka na výstavu


SOMNIUM
Ingrid Ondrejičková - Soboslayová
Mestské kultúrne centrum Žiar nad Hronom Vás pozýva na
výstavu výtvarných prác
Vernisáž sa uskutoční vo Výstavnej sieni MsKC Ul. SNP 119 v Žiari nad Hronom
27. novembra 2009 o 16.30 hod.
Výstava potrvá do 22. januára 2010

streda, 11. novembra 2009

Obliekanie

Vyzliekanie

Organon § 5



"Jakožto pomucka při léčbě slouží lékaři údaje o nejpravděpodobnější příčině akutního onemocnění, stejně jako nejvýznamnější momenty z celého pruběhu choroby u nemocí dlouhodobých. Na jejich základě pak muže zjistit základní příčinu, která většinou spočívá v chronickém miasmatu. Přitom je nuno brát v úvahu rozpoznatelnou tělesnou konstituci pacienta (mnohdy dlouhodobě nemocného), jeho duchovní a psychický charakter, vlastnosti, zpúsob života a zvyky, jeho osobní a občanské vystupovaní a chovaní doma, věk a pohlavní funkce, jakož i další faktory. "
Samuel Hahnemann, Organon § 5, str. 60

pondelok, 28. septembra 2009

nedeľa, 21. júna 2009

pustovník VIIII



Ani učenci, usilujúci sa spoznať klady minulosti, hoci prenikajú až do tých najjemnejších tajomstiev jej počiatkov,
nie sú schopní rozpoznať to do hĺbky.
Veď ani sa to nedá rozpoznať!
Preto:
Treba sa stále otužovať ako pred prebrodením ľadovej rieky!
A akým ostražitým treba pritom byť!
Akoby hrozilo zo všetkých strán nebezpečenstvo.
A akým rozvážnym treba pritom byť!
Ako vo chvíľach, keď človek vykonáva privítací obrad.
A akým všeprenikajúcim treba pritom byť!
Ako voda z roztápajúceho sa ľadu.
A ako treba považovať všetko za veľmi dôležité!
Akoby si stál pred sebou ako pred neopracovaným drevom.
A akým vyprázdneným treba pritom byť!
Akoby si bol bezdnou hlbinou!
A akým stále nevyjasneným treba pritom byť!
Akoby si si sám sebe pripadal hlupákom.
Veď ako inak by si dokázal zo svojej pôvodnej nevedomosti dopracovať sa do stavu ničím nenarušiteľnej vyrovnanosti?!
Veď ako inak by si dokázal zo svojej pôvodnej ustrnulosti dopracovať sa do stavu tej najprenesmiernejšej tvorivosti?!
Tí, čo sa usilujú o takúto Cestu poznania, nikdy v ničom "nepretečú cez okraj"!
A len preto, že v ničom "nepretečú cez okraj", sú schopní naberať do seba stále viac a viac a konca v tom nikdy nedôjdu!
Lao c